Veletrhy středních škol
Pro a proti

Některé základní školy ve větších městech pro své žáky organizují návštěvy vzdělávacích veletrhů a úřadu práce. A když nejedou se školou, deváťáci většinou tam jezdí sami. Konečně se naživo dozvídají o různých vzdělávacích směrech, které existují nejen z tištěného katalogu škol.

Návštěva veletrhů středních škol je jednoznačně prospěšná, protože rozšiřuje obzory. Dítě, které 8 nebo 9 let chodí na základní školu, často ani pořádně neví, k čemu je dobrá fyzika, kterou drtí, co v práci dělají jeho rodiče, natož co znamená ten či onen obor. Na veletrhu si může popovídat se studenty škol a také s učiteli, vybrat si, na které škole navštíví den otevřených dveří. A na dni otevřených dveří může pocítit genius loci, duch místa. Základní podmínkou naší spokojenosti v práci je totiž prostředí – prostory a lidé.

CO NENÍ IDEÁLNÍ NA VZDĚLÁVACÍCH VELETRZÍCH? CO MŮŽE ODRAZOVAT?

To je velké množství lidí. Obzvlášť pro introverty není moc příjemné. Kam jít? Koho se ptát? Na co? Jak naložit s těmito informacemi dál? Jak se v tom vyznat? Mnozí to nevědí. Proto je dobré být trochu připravený, mít sepsané otázky, na které potřebujete dostat odpovědi. Mimochodem, připravený seznam otázek na veletrhy a dny otevřených dveří je součástí materiálů, který účastníci získávají v online kurzu „Správná střední".

Po celé republice probíhají lokální veletrhy škol. V našem městě takový veletrh organizuje kolegyně. Odehrává se většinou na jedné ze dvou základních škol a trvá jedno odpoledne. Je to skvělá možnost se dozvědět o středních školách v regionu. Problém je jen v tom, že na takové veletrhy nemusí přijet školy, které mají větší převisy podaných přihlášek nad přijatými uchazeči. Mezi nimi může být ta vaše „správná" škola, ale vy se o tom na veletrhu nedozvíte. (Seznam mnoha lokálních veletrhu najdete v e-booku "Správná střední! První kroky" anebo na této stránce)

KDY JE VHODNÉ NAVŠTÍVIT VELETRH?

Se starším synem jsme poprvé jeli na brněnský veletrh, když nastoupil do 7. třídy. Tehdy ještě vůbec nechápal, co se mu líbí a proč, nebyly nám nápomocné ani kroužky. Spoustu věcí zkusil, ale u ničeho nevydržel. Stánky a prezentace škol hodnotil spíše podle emocí, které v něm vyvolávaly. Třeba se mu velmi zalíbila Střední průmyslová škola chemická jen proto, že ji spojoval s kroužkem zábavné chemie, kam chodil v 5. a 6. třídě. Na rozdíl od svého mladšího bratra ale nikdy netoužil experimentovat s šampony v koupelně, míchat sodu s octem, nic podobného ho ve skutečnosti nikdy nelákalo.

Střední škola automobilní se mu tehdy nezalíbila. Prvotní zájem se rychle rozplynul, když na simulátoru nedokázal ujet ani metr. Nicméně mu to nezabránilo v 9. třídě podat přihlášku právě na tuto školu a na dni otevřených dveří vyzkoušet jízdu v novém Passatu s hybridním motorem. Další prvotní výběr padl na uměleckomanažerskou, obor multimediální tvorba. Po rozhovoru se studenty mne neodbytně tahal k východu, abychom ještě ten den stihli navštívit den otevřených dveří. Cítil, že studenti prezentující školu jsou jeho „krevní skupina". Právě v létě 2 týdny strávil na Amroziádě v Chorvatsku a také se zúčastnil několika podzimních kurzů, které pořádala tato umělecká agentura. V 9. třídě na tuto školu ani nevzpomněl.

Určitě jste si všimli této nestálosti zájmů. Ano, to je jedním z problémů období dospívání, který se týká i těch dětí, kteří doposud měli jasný směr. Z dítěte se postupně stává dospělý, proces, který začíná na konci základky, končí někde uprostřed vysoké školy, kolem 21. roku. Mění se všechno – tělo, zájmy, mozek!, a to znamená myšlení a také nálady. Jeden den slunce, druhý bouřka, včera emoční výbuchy, dnes sama loajalita a pohoda. Mnozí rodiče si lámou hlavu s nepořádnost a leností. „Nic ji nezajímá, celé dny leží na gauči a kouká na seriály na Netflixu". To je ale náš pohled. Ve skutečnosti i v seriálech se mohou projevovat různé zájmy. Někdo v nich „zkouší" různé životní styly, někoho zajímají vztahy mezi lidmi, někdo je fascinován kostýmy a oblečením, jiný si všímá kvality vizuálních efektů.

OBDOBÍ DOSPÍVÁNÍ SE OD DOSPĚLÁCTVÍ LIŠÍ

Období dospívání se od „dospěláctví" liší tím, že v něm dobře funguje pouze „chci". Na rozdíl od svých dětí my dokážeme zvládat „musím". Musím dnes jít do práce, i když se mi třeba nechce. Teenager má silnou vůli většinou v činnostech, které ho skutečně zajímají. I přesto, že třeba potom prospí celý den. Volba povolání většinou ale k zajímavým činnostem nepatří, tam on cítí naše „musím". Proto s tím mnozí mají problémy, a my se v kariérovém vzdělávání snažíme celý proces výběru střední školy a povolání nejen „roztáhnout v čase", aby to nebylo ve stresu, ale hlavně vést zajímavou pro teenagery zážitkovou a tvůrčí formou.

VELETRHY JAKO JEDEN Z NĚKOLIKA KROKŮ

Když se vrátím ke vzdělávacím veletrhům, všímejte si takových výkyvů zájmů. Jsou to důležité signály, s kterými můžeme pracovat dál, které dětem pomáhají zkoušet vybírat nanečisto. Mluvte o tom, co přesně zaujalo a proč. Zamyslíte se nad tím, jestli mezi vašimi známými jsou zástupci těchto oborů, kteří mohou vašemu dítěti ukázat povolání „bez přetvářky" v praxi. Určitě je důležité studovat to, čemu najde uplatnění v praxi, ale také to, co ho bude upřímně zajímat.

Návštěva vzdělávacích veletrhů negarantuje správnou nebo lehkou volbu, je příležitostí nevybírat od stolu, teoreticky. Pro sedmáky je to první nezávazný výběr na zkoušku, po osmáky je zdrojem informací, s kterými potřebují umět pracovat dál, ale deváťáci by na veletrhy měli chodit už s více méně jasnou představou o oborech, které zvažují.