3 běžné chyby při výběru střední školy. Jak se vyhnout nástrahám?

1. Mlhavý obraz sebe sama

Žáci často vidí sami sebe velmi nejasně, jako by se dívali do zamlženého zrcadla. Mají hrubou představu o tom, co je baví a co jim jde, ale nejsou si jistí svými talenty, schopnostmi nebo cíli. Proto se snadno nechají ovlivnit názory kamarádů, rodičů, influencerů nebo dokonce prvním dojmem ze školy. Často také očekávají, že jim rodiče s výběrem pomohou nebo ho za ně vyřeší.

Z mé zkušenosti zhruba 90 % dětí, které přicházejí s konkrétním nápadem na povolání (např. chirurg, bankovní poradce, policista), nakonec zjistí, že existuje mnoho jiných možností. A na původně vybrané povolání si po konzultaci nebo kurzu už ani nevzpomenou.

Často nás také napadne využít různé testy zaměřené na profesní orientaci. Ty mohou potvrdit volbu těm, kteří už mají jasno, ale někdy nabídnou i výsledky, které vůbec nesedí.

Volba školy by měla vždy začít sebepoznáním. Každá možnost (škola, povolání, obor) by měla projít osobním filtrem – zájmů, koníčků, školních výsledků a osobních ambicí. Je důležité na rozhodnutí netlačit a nepokoušet se rychle najít tu „jedinou správnou volbu“.

Jak často říkám, každý člověk se hodí k více povoláním. Čím lépe rozumíte sobě, svým snům a schopnostem, tím snáze objevíte vhodné příležitosti.

2. Stará pravidla už neplatí

Mnoho žáků od rodičů slyší známou větu: "Bez maturity to nikam nedotáhneš." Ale doba se změnila. Kvalitní vzdělání je stále důležité, ale samo o sobě nezaručuje úspěch a spokojenost. Navíc přibližně polovina studentů vysokých škol své studium nedokončí. Příběhy typu „trojkař vede firmu, zatímco premiantka mu dělá sekretářku“ také nejsou ničím výjimečným.

Dnes je klíčové sledovat trendy na trhu práce, úspěšné kariérní cesty a nové projekty. Pracovní pozice a jejich náplň se rychle mění a mnoho lidí během své kariéry několikrát změnilo profesi nebo se neustále učí nové věci. Někteří se opírají o tradiční vzdělání, zatímco jiní si ho doplňují až v dospělosti.

Význam formálního vzdělání se změnil. Před 20–30 lety vysokoškolský titul znamenal prestiž a lepší pracovní postavení, dnes však v některých oborech nemá takovou váhu. Čím dál více renomovaných společností nepřihlíží k tomu, zda máte VŠ ani ke známkám. Setkáváme se i s lidmi, kteří začínali s učňákem a dnes vedou úspěšné firmy.

Ať už jde o absolventa vysoké školy, který si otevřel pekárnu, nebo designéra s maturitou, nebo mistra-kuchaře s výučním listem, úspěch závisí na nasazení, vztahu k práci a způsobu myšlení, nikoli na titulu. Odborné studium má stále smysl, ale je důležité vědět, jak ho využít pro reálný život.

3. Rodičovská očekávání vs. samostatné rozhodnutí

Role rodičů je v první kariérní volbě dětí velká. Jak jsem již zmiňovala, mnoho dětí dokonce očekává, že výběr střední školy za ně vyřeší právě rodiče. Podle průzkumů až 85 % středoškoláků přiznává, že finální rozhodnutí o škole bylo ovlivněno názorem rodičů.

Je přirozené, že rodiče chtějí pro své děti to nejlepší a často mají pocit, že jejich zkušenosti z pracovního světa jim dávají nadhled a znalosti, které by měly vést k tomu správnému rozhodnutí. Často jsme v životě obětovali své zájmy, abychom zajistili lepší budoucnost pro své děti, takže je pochopitelné, že bychom rádi přispěli i v tak důležité otázce, jako je výběr odborného vzdělání. Ale jak dobře známe své dítě, jeho schopnosti a opravdové touhy? Jak dobře umíme svému dítěti naslouchat? A jak dobře se orientujeme v tom, co bude v kurzu za 5 - 10 let?

Nemusíte se mnou souhlasit, ale vidím to tak, že hlavní rodičovskou rolí je naučit děti stát na vlastních nohách a rozhodovat se samostatně. Výběr střední školy je první zásadní rozhodnutí, které by mělo být v rukou teenagera, i když je to pro něj těžké a zpočátku se tomu vyhýbá. Konečné slovo stejně musí mít on či ona. A nejde jen o konečný "verdikt", mělo by to být promýšlené a odůvodněné rozhodnutí.

Není jednoznačné, zda je správně, když si dítě zvolí stejnou profesní dráhu jako rodiče, nebo se vydá jiným směrem, protože mu řekneme, že "zemědělství za žádnou cenu!" Každý má svou vlastní cestu, kterou musí teprve objevit. Někteří rodiče popostrčí své děti ke správnému rozhodnutí, jiní mohou vytvořit tlak, který dítě povede k volbě, která ho později zklame. Je důležité, aby dítě přemýšlelo samo a nebálo se zkoumat své možnosti a mít odlišný od nás názor.

Na závěr

Cílem v tomto náročném pro celou rodinu období totiž není jen vybrat konkrétní školu, obor nebo povolání, ale rozvíjet schopnost správně se rozhodovat podle vlastních kritérií a očekávání. Výběr střední školy není nevratný krok. Je to začátek cesty, první tahy na plátně budoucnosti. Dovolme jim experimentovat a učit se z vlastních rozhodnutí, protože právě to jim pomůže v budoucnu si najít práci, kterou budou milovat.