Koncepce IKIGAI
v kariérovém poradenství

Ikigai bývá často spojováno s filozofií osobního smyslu. V podmínkách školy však může sloužit jako velmi praktický rámec pro podporu žáků při rozhodování o dalším vzdělávání. Umožňuje pracovat s konkrétními oblastmi – Co umím, Co mě baví, Co lidé potřebují a Za co se platí – a postupně je propojovat do uceleného obrazu, který je pro dospívající srozumitelnější než abstraktní úvahy o „budoucím povolání“.

Model ikigai je užitečný nejen pro aktuální volbu školy, ale také jako nástroj, ke kterému se mohou žáci vracet, kdykoli budou v budoucnu uvažovat o změně profesního směru. Jde o celostní přístup, který ukazuje, že při volbě oboru je důležité uvažovat současně o dovednostech, zájmech, uplatnění i osobní spokojenosti. Ta není jen výsledkem volby, ale také jedním z kritérií správného rozhodnutí.

Po představení základních principů se postupně zaměříme na čtyři oblasti ikigai – Co umím, Co mě baví, Co lidé potřebují a Za co se platí. Každou z nich krátce vysvětlím a nabídnu k ní praktické aktivity, které lze využít ve třídě i při individuální práci. Jejich sled tvoří jednoduchý proces, ve kterém se jednotlivé části přirozeně doplňují.

V záznamu doporučuji projít si celý postup i sami na sobě. Pomůže vám uvidět, jak se jednotlivé okvětní lístky skládají do přehledného obrazu toho, co člověku dává smysl, kde může být užitečný a jakou zpětnou vazbu potřebuje, aby byl v práci spokojený. Poté si můžete položit dvě otázky k vlastní reflexi:

• Jak by měla vypadat moje práce, aby mi přinášela větší spokojenost?
• A co pro to mohu udělat?

Závěrečná část první lekce se krátce věnuje také širšímu společenskému rámci rozhodování. Účastníci se seznámí s teorií sociální stratifikace a se čtyřmi tradičními „sociálními výtahy“ – vzděláním, financemi, uznáním a vztahy. Doplníme je o pátý prvek, který vstupuje do rozhodování stále výrazněji: well-being, nebo životní spokojenost.

Druhá část webináře se věnuje situacím, kdy se jednotlivé části ikigai dostanou do konfliktu – a žák má pocit, že se v tom neumí vyznat. Patří sem situace, kdy něco umí, ale vůbec ho to netěší. Nebo kdy ho určitý obor zajímá, ale pochybuje, že na něj má. Často jde také o rozdílné představy žáka a rodičů, nebo o situace, kdy žák dělá všechno „správně“, ale chybí mu pocit smyslu či uznání.

V této části si projdeme nejčastější typy takového napětí a to, jak s nimi pracovat. U každé situace je krátký příklad z praxe a několik konkrétních kroků pro jeho překonání – podle toho, jestli žák potřebuje víc informací, jiný úhel pohledu, ujasnit si motivaci nebo oddělit vlastní přání od toho, co očekává okolí.

Najdete tu také praktické aktivity využitelné v různých typech situací. „Nucená dovolená“ ukazuje, jak lze dovednosti použít způsobem, který žák vůbec nečekal. „4 roviny sebereflexe“ pomáhají rozlišit, co je obava, co je fakt a co je vlastní představa. „Kouzelná hůlka k nápravě světa“ otevírá téma osobních hodnot a toho, co je pro žáka důležité z dlouhodobého hlediska. Reframing „K čemu je to dobré?“ pomáhá tam, kde žáci těžko hledají smysl neoblíbených předmětů. „Deník úspěchu“ vede k lepšímu vnímání vlastních pokroků a „10 životů“ spojených se školními předměty nabízí způsob, jak promyslet různé scénáře budoucí cesty.

Druhá část tak přináší přehled situací, které rozhodování komplikují, a nástroje, které mohou poradci využít, když se žák nemůže rozhodnout.