E-book ve formátu pdf (43 str.) je pro Vás připraven, stačí jen zadat Vaši e-mailovou adresu a budu ráda i za Vaše jméno.
Mnoho rodičů Vám potvrdí, že výchova teenagera se podobá jízdě na horské dráze. Je důležité zachovat klid, zápasit se trpělivostí a neztratit kontakt. V tom případě komunikace s teenagerem a přístup k němu nebude tak komplikovaný. Ale jak to udělat?
Mladistvý maximalismus způsobuje, že teenager nesnáší, když mu starší radí „co a jak" má dělat. V tomto věku člověk je si jistý tím, že sám ví „co a jak" mnohem lépe než rodiči, proto jakékoli snahy si promluvit vyústí v hádky, podrážděnost, hrubost nebo naschvály. Můžeme to vysvětlovat přestavbou organismu, dozráváním psychiky a velkými změnami, které se odehrávají v mozku. Teenager ještě není zcela stabilní osobnost, nemá velké životní zkušenosti, neumí kontrolovat svoje vlastní chování a emoce.
Mnozí rodiče se chytají za hlavu a snaží se najít způsob, jak to napravit. Je velmi důležité neprošvihnout správný okamžik mezi včerejším milým klukem nebo poslušnou holkou a dnešním puberťákem mimo dosah a kontrolu rodičů, který odsunul rodičovskou autoritu někam na vedlejší koleje. Někteří rodiče zcela vědomě opouští bitevní pole, protože nemají sílu překonávat překážky, které přináší tento kritický věk. V tu chvíli se ze vztahu mezi rodiči a teenagerem vytrácí to nejdůležitější – důvěra.
Mladistvý maximalismus způsobuje, že teenager nesnáší, když mu starší radí „co a jak" má dělat. V tomto věku člověk je si jistý tím, že sám ví „co a jak" mnohem lépe než rodiči, proto jakékoli snahy si promluvit vyústí v hádky, podrážděnost, hrubost nebo naschvály. Můžeme to vysvětlovat přestavbou organismu, dozráváním psychiky a velkými změnami, které se odehrávají v mozku. Teenager ještě není zcela stabilní osobnost, nemá velké životní zkušenosti, neumí kontrolovat svoje vlastní chování a emoce.
Mnozí rodiče se chytají za hlavu a snaží se najít způsob, jak to napravit. Je velmi důležité neprošvihnout správný okamžik mezi včerejším milým klukem nebo poslušnou holkou a dnešním puberťákem mimo dosah a kontrolu rodičů, který odsunul rodičovskou autoritu někam na vedlejší koleje. Někteří rodiče zcela vědomě opouští bitevní pole, protože nemají sílu překonávat překážky, které přináší tento kritický věk. V tu chvíli se ze vztahu mezi rodiči a teenagerem vytrácí to nejdůležitější – důvěra.
Jak vybrat střední školu
na poslední chvíli?
na poslední chvíli?
- Vyberete si obory a školy bez ohledu na to, kolik máte času
- Vytipujete si školy a dokonale využijete dny otevřených dveří
- Vyřešíte všechny názorové neshody a najdete společnou řeč v rodině
Možná si v těchto patáliích často kladete otázku, ze které planety pochází váš teenager? Vzpomínáte si na dobu, kdy jste sami byli v tomto věku a sem tam utrousíte poznámku „když jsem já...". Ta pochopitelně zůstane bez povšimnutí. Je jiná doba, jiný slang, jiný humor, jiné prostředí, čtou se jiné knihy, v kurzu jsou jiní hrdinové.
Poprvé jsem si to uvědomila před čtyřmi roky, kdy jsem spolupracovala s IT projektem. Všichni v týmu byli minimálně o generaci mladší než já – slušní, chápaví, trpěliví, vždy vyslechli má doporučení a pohled na věc, který beze sporu byl k dobru, a moji neznalost všech nuancí moderních technologií zdvořile přecházeli. Další IT projekt. Poučená jsem se vrhla do organizace a… začala narážet na jinou energii, jiný přístup, jiná očekávání od team lídra. Je jednoduše nemůžete řídit, nemůžete jim říci „udělej toto takto a takto, potřebuji mít tento výsledek". Jim to nestačí. Respektují vás, ale od vás očekávají, abyste vy také respektovali je, počítali s tím, že jejich znalosti mají váhu, jejich zkušenosti mají hodnotu, jejich pohled na věc má právo na existenci. I když třeba půlka týmu nemá ani ponětí, čemu se chce věnovat dalších 5 let svého profesního života a tady to „jen" zkouší.
A teď zpátky k našemu teenagerovi. Poučená z IT firem jsem byla připravena na vlastní domácí teen bojiště. Ne úplně, ale alespoň trochu. Díky nim jsem včas pochopila, že postupně se stávám tou osobou, jejíž poučování a nedej bože pokárání na teenagera fungovat nebudou. Pochopila jsem, že s nim je potřeba mluvit a snažit se pochopit jeho pohled na svět. Pochopit a přijmout. Anebo nepřijmout, ale nesnažit se vnucovat svůj. Protože on, „digitální domorodec", bude žít jinak, v jiném světě, jiným způsobem, bude stavět na jiných hodnotách.
Patří ke generaci, která se narodila a vyrostla v prostředí jedniček a nul (které mimochodem jsme vytvořili my s vámi, milí rodiče). To je prostředí, ve kterém probíhá informační revoluce. Abyste se stali jeho hvězdou a hrdinou, musíte znát pravidla, která v tomto prostředí platí, ale každá snaha se k němu přiblížit, začít používat jeho slang a mimikry, nebo naopak zatáhnout do svých vlastních aktivit „osobního rozvoje" setká se s nepochopením. O to je to těžší. My přece ve svém středním věku také nechceme patřit do starého hardwaru.
Mluvíme s teenagery různými jazyky. Je potřeba to chápat, přijímat a hledat přístup, který povede k vzájemnému pochopení a respektu, který pomůže pěstovat vzájemnou důvěru. V tom případě společně s našimi dospívajícími dětmi i my se staneme plnohodnotnou a pravoplatnou součástí společné hi-tec budoucnosti.
Poprvé jsem si to uvědomila před čtyřmi roky, kdy jsem spolupracovala s IT projektem. Všichni v týmu byli minimálně o generaci mladší než já – slušní, chápaví, trpěliví, vždy vyslechli má doporučení a pohled na věc, který beze sporu byl k dobru, a moji neznalost všech nuancí moderních technologií zdvořile přecházeli. Další IT projekt. Poučená jsem se vrhla do organizace a… začala narážet na jinou energii, jiný přístup, jiná očekávání od team lídra. Je jednoduše nemůžete řídit, nemůžete jim říci „udělej toto takto a takto, potřebuji mít tento výsledek". Jim to nestačí. Respektují vás, ale od vás očekávají, abyste vy také respektovali je, počítali s tím, že jejich znalosti mají váhu, jejich zkušenosti mají hodnotu, jejich pohled na věc má právo na existenci. I když třeba půlka týmu nemá ani ponětí, čemu se chce věnovat dalších 5 let svého profesního života a tady to „jen" zkouší.
A teď zpátky k našemu teenagerovi. Poučená z IT firem jsem byla připravena na vlastní domácí teen bojiště. Ne úplně, ale alespoň trochu. Díky nim jsem včas pochopila, že postupně se stávám tou osobou, jejíž poučování a nedej bože pokárání na teenagera fungovat nebudou. Pochopila jsem, že s nim je potřeba mluvit a snažit se pochopit jeho pohled na svět. Pochopit a přijmout. Anebo nepřijmout, ale nesnažit se vnucovat svůj. Protože on, „digitální domorodec", bude žít jinak, v jiném světě, jiným způsobem, bude stavět na jiných hodnotách.
Patří ke generaci, která se narodila a vyrostla v prostředí jedniček a nul (které mimochodem jsme vytvořili my s vámi, milí rodiče). To je prostředí, ve kterém probíhá informační revoluce. Abyste se stali jeho hvězdou a hrdinou, musíte znát pravidla, která v tomto prostředí platí, ale každá snaha se k němu přiblížit, začít používat jeho slang a mimikry, nebo naopak zatáhnout do svých vlastních aktivit „osobního rozvoje" setká se s nepochopením. O to je to těžší. My přece ve svém středním věku také nechceme patřit do starého hardwaru.
Mluvíme s teenagery různými jazyky. Je potřeba to chápat, přijímat a hledat přístup, který povede k vzájemnému pochopení a respektu, který pomůže pěstovat vzájemnou důvěru. V tom případě společně s našimi dospívajícími dětmi i my se staneme plnohodnotnou a pravoplatnou součástí společné hi-tec budoucnosti.
Autorka je zakladatelkou projektu Smartee, který od roku 2016 poskytuje kariérové poradenství pro děti a mládež. Předtím strávila téměř 19 let v prostředí firem, kde působila jako jednatelka dvou společností a ředitelka pro personální a finanční řízení. Má zkušenosti s náborem zaměstnanců a stážistů a se spoluprací s lidmi různých profesí. V projektu Smartee se zaměřuje na kariérové poradenství a vzdělávání pro dospívající a dospělé.
Je autorkou pracovního sešitu „8 mýtů o volbě budoucího povolání“, který představila na mezinárodní konferenci IAEVG v Bratislavě v roce 2019. Jako lektorka spolupracovala s organizacemi jako NPI, CCV Pardubice a VÍM Brno a účastnila se řady konferencí pro kariérové poradce. Její semináře a webináře oslovily více než 1000 pedagogů, a díky projektovým dnům „Moje budoucnost, moje volba“ podpořila přes 2500 osmáků a deváťáků.
Je autorkou pracovního sešitu „8 mýtů o volbě budoucího povolání“, který představila na mezinárodní konferenci IAEVG v Bratislavě v roce 2019. Jako lektorka spolupracovala s organizacemi jako NPI, CCV Pardubice a VÍM Brno a účastnila se řady konferencí pro kariérové poradce. Její semináře a webináře oslovily více než 1000 pedagogů, a díky projektovým dnům „Moje budoucnost, moje volba“ podpořila přes 2500 osmáků a deváťáků.
Ing. Kateřina Málková
zakladatelka Smartee
zakladatelka Smartee
