5 rad, jak dětem pomoci vybírat střední školu

Často rodiče říkají: "vůbec nevíme, na co se hodí", "tápe", "nejeví zájem o výběr, je mu to jedno". Úplně jedno to není žádnému z teenagerů. Možná se za tím skrývá nízká sebedůvěra. Možná Vaše dítě už má svůj tip, ale nechce, aby ho z jeho volby někdo zrazoval. Všichni to strašně prožívají a absolutně nevědí, čím začít. Někdy mám takový pocit, že rodiče to prožívají mnohem více, než teenageři :-) Čím blíž jsou přijímací zkoušky, tím vyšší je nervozita, napětí a stres. Moje rada zní, sepište si svoje obavy na papír, ujasněte si, co pro Vás (nikoli pro Vaše dítě) znamená dobrý výběr střední školy, co od toho očekáváte, čemu chcete pomoci a proti čemu ho chcete ochránit? Možná až teď si uvědomujete, co všechno jste nestihl(a) synovi nebo dceři dát. Nebo máte obavy, jestli ta Vaše slečna zvládne sudovat IT či Vám připadá příliš křehká na výcvik v policejní škole. Pochopte, co Vás trápí, a zkuste se na to podívat racionálně. A samozřejmě samotný proces výběru školy neodkládejte až na 9. ročník.

Na většině středních odborných škol nebo na gymnáziích součástí podmínek je průměrný prospěch, proto se již od 7. třídy snažíte zajistit doučování a intenzivně připravujete děti k přijímacím zkouškám. Obvykle prvně tlačíte na prospěch a pak vybíráte směr. Zkuste to udělat obráceně. Prvně stanovte cíl - najít obory, které zaujmou, prospěch se může zlepšit právě proto, že Váš teenager v tom bude vidět osobní smysl. Rozbijte velký úkol výběru školu na několik menších kroků, vytvořte harmonogram. Schopnosti sebeorganizace a cílevědomí v tomto věku má jen velmi málo teenagerů. A také oslavujte každý krok, který se povedl. Váš teenager přijde k přijímacím zkouškám pozitivně naladěný a v klidu.

To, že syn kamarádky chodí na nějakou SŠ, ještě neznamená, že i Vašemu synovi to sedne. To, že si myslíte, že nějaké povolání má budoucnost, ještě neznamená, že je to přesně to, v čem se najde Vaše dcera. Vyprávějte svůj vlastní příběh. Co jste studovali? Co Vám dala do života střední škola? Čemu jste se museli naučit mimo ní? Co Vám dává práce, které se věnujete? Jak to ovlivňuje Váš život? Buďte inspirací.

Velmi často se stává, že v pubertě člověk nechce poslouchat rady rodičů, a až po uplynutí několika let lituje, že je neslyšel. Taková je podstata období dospívání - potřebujeme se naučit mít vlastní názor. Proto v diskuzích o různých oborech nesnažte se svoje dítě přesvědčit. Předkládejte fakta, různé aspekty výběru, hledejte různé možnosti uplatnění v oboru a buďte otevření konstruktivní diskuzi. Ptejte se: "Co si myslíš o...?"

To, co ovlivní cestu Vašeho syna nebo Vaší dcery, jsou jeho /její rozhodnutí. Vyučený elektrikář se ve 40 může stát jednatelem firmy, premiant absolvent gymnázia může být řádovým pracovníkem v korporátu a vést docela nudný život. V životě nezáleží na počtu titulů a diplomů, ale na tom, jak chceme tento život prožít.